|
|
Účinnost mykoparazitických a entomopatogenních hub proti houbovým původcům onemocnění rostlin
SINKALA, Natasha
Entomopatogenní a mykoparazitické houby mají potenciál být využívány na místní i mezinárodní úrovni jako účinná a ekologicky šetrná strategie boje proti škůdcům a chorobám rostlin způsobeným houbovými patogeny. V bakalářské práci byla tes-tována účinnost užitečných hub v laboratorních podmínkách. Metodika zahrnovala izolaci a popis užitečných druhů hub a následné testování užitečných hub s poten-cionálními mykoparazitickými a antagonistickými účinky. Účinnost hub byla tes-tována na patogenech, které byly převážně odizolovány z osiva nebo nemocných ros-tlin luskovin. V rámci pokusů bylo zjištěno, že všechny kmeny Trichoderma izolo-vané z půd ČR prokázaly mykoparazitický efekt na vybrané patogeny. Nicméně, účinnost kmenů závisela na druhu houbového patogenu. Hodnocena byla i produkce spor kmenů Trichoderma jak v kontrolní variantě, tak i ve vzájemné kombinaci s patogeny. Výsledky opět prokázaly rozdíly v produkci spor u jednotlivých kmenů Trichoderma. Zároveň byl hodnocen mykoparazitický účinek entomopatogenních hub Isaria fumosorosea a Akanthomyces attenuatus proti patogenu Botrytis cinerea. Výsledky ukázaly, že ačkoli I. fumosorosea a A. attenuatus vykazovaly významný mykoparazitický účinek proti Botrytis cinerea, nejvyšší účinnost proti patogenu prokázala mykoparazitická houba T.virens. Zjištění naznačila, že jak mykoparazitické, tak entomopatogenní houby jsou udržitelnou alternativou umělých pesticidů v boji proti houbovým původcům chorob rostlin.
|
|
|
Effect of the entomopathogenic fungus Isaria fumosorosea on physiological processes in insects
GAUTAM, Umesh Kumar
The project is focused on a study of the infection elicited by entomopathogenic fungus (EPF) Isaria fumosorosea in two model species - the firebug Pyrrhocoris apterus and cockroach Periplaneta americana - and a role of adipokinetic hormones (AKHs) during that. The AKHs are neuropeptides that belong to the AKH/RPCH family and are known mainly for the mobilisation of energy reserves. The AKH role during the fungal infection was monitored by determination of mortality, gene expression in CNS, level of anti-oxidative stress markers, general metabolism, level of nutrients and activity of digestive enzymes. The I. fumosorosea infection elicited severe stress in the infected insects as documented by increase of the AKH expression and AKH levels in CNS of both insect models. The mortality test showed that application of AKH increased the efficacy of EPF application. It is supposed that AKH stimulated higher turnover of fungal toxins by enhanced intensity of metabolism (documented by higher carbon dioxide production) and encouraged the fungus growth by enrichment of haemolymph (a medium for the fungus) by mobilised nutrients. Interestingly, I. fumosorosea affected also digestive processes with substantial inhibition in midgut and partial inhibition in the caeca of male cockroach's digestive enzymes. Another part of this work was to examine changes of the vitellogenin (Vg) level in P. apterus after the I. fumosorosea treatment. The infection significantly reduced the Vg transcript level (checked by quantitative real-time PCR) in the female fat body and protein level in haemolymph (checked polyacrylamide gel electrophoresis). Interestingly, in the male fat body, Vg transcript level significantly increased after the infection, but EPF did not change protein level of male hemolymph. The obtained results point to an interesting role of Vg in insect defence reactions against EPF and are a good example of a trade-off between the Vg function in reproduction and defence reaction. Results of the project might be useful for better understanding of the mechanism of action of entomopathogenic fungi versus AKH, and could be utilised for practical biocontrol of the insect pests in future.
|
|
|
Využití entomopatogenních hub v biologické ochraně proti molici bavlníkové \kur{Bemisia tabaci}
ŘEHOŘOVÁ, Markéta
Práce se zaměřuje na zjišťování účinnosti vybraných druhů a kmenů entomopatogenních hub na synchronizovanou populaci molice bavlníkové (Bemisia tabaci) za optimálních i suboptimálních podmínek. V pokusech byly použity následující druhy entomopatogenních hub: Aschersonia aleyrodis, Lecanicillium lecanii (dříve Verticillium lecanii), Isaria fumosorosea (dříve Paecilomyces fumosoroseus) a Bauveria bassiana. U výše uvedených hub byla zjišťována mortalita v populaci po 7, 14 a 21 dnech. Pokusy byly prováděny za stejných podmínek (teplota, vlhkost) tak, aby jednotlivé výsledky mohly být navzájem porovnávány. U Isaria fumosorosea byl založen pokus i v suboptimálních podmínkách, díky čemuž bylo možné srovnat účinnost této významné houby jak v podmínkách optimálních (relativní vzdušná vlhkost 95-100 %, teplota 25{$\pm$}1°C), tak i suboptimálních (relativní vzdušná vlhkost pod 75 %, teplota 25{$\pm$}1°C). Větší pozornost byla také věnována A. aleyroides, jedné z nejvýznamnějších hub, jež je důležitým článkem v boji proti molicím (Aleyrodidae).
|
|
| |
|
|
Vzájemná kompatibilita entomopatogenní houby \kur{Isaria fumosorosea \kur{}} s dalšími druhy entomopatogenních hub
OUŠKOVÁ, Šárka
Tato diplomová práce je zaměřena na hodnocení kompatibility entomopatogenní houby I. fumosorosea s vybranými druhy entomopatogenních a mykoparazitických hub v různých teplotách. Z druhů vláknitých hub byly vybrány kmeny druhů B. bassiana, M. anisopliae, L. muscarium, C. minitans a C. rosea f. catenulata. Bylo zjištěno, že kombinace houby I. fumosorosea s druhem L. muscarium se v prostředí nijak neomezují při všech testovaných teplotách (15, 23 a 25 °C). U ostatních druhů bylo prokázáno určité ovlivnění růstu a produkce spor v kombinaci s houbou I. fumosorosea. Při testování účinnosti vybraných druhů vláknitých hub na larvách T. molitor, vykázaly nejvyšší účinnost druhy I. fumosorosea, B. bassiana a M. anisopliae. Nejmenší účinnost vykazoval druh L. muscarium. U mykoparazitické houby C. rosea f. catenulata nebyla zaznamenána přímá účinnost na larvách T. molitor. U tohoto druhu bylo zjištěno, že není schopen infikovat zdravé jedince, ale napadá oslabené jedince nebo roste saprotrofně na mrtvých jedincích.
|
|
|
Genetická variabilita entomopatogenních hub rodu \kur{Isaria} v České republice
ČÁPOVÁ, Aneta
V mé diplomové práci se zabývám genetickou variabilitou entomopatogenních hub rodu Isaria v České republice. Zástupci tohoto rodu se nacházejí v půdě a napadají všechna vývojová stádia hmyzu, nicméně nejčastěji napadají larvy a kukly. Využití entomopatogenních hub rodu Isaria je zejména v rámci biologické ochrany rostlin. U mitosporických hub je často velmi obtížná jejich precizní identifikace, taxonomie je často nejasná, u řady rodů včetně rodu Paecilomyces/Isaria se prokázala jejich polyfyletičnost. Základem klasifikace hub jsou morfologické studie, taxonomie je založena na pohlavních znacích, vzhledem k jejich absenci jsou pak u mitosporických hub nejpoužívanějšími znaky pro jejich identifikaci tvar a velikost konidií a biologické vlastnosti (klíčení spor, testy biologické účinnosti). Nicméně identifikace na základě morfologických markerů je nepřesná a velmi variabilní. Řešením se nedávno stalo využití molekulárních DNA markerů, které se staly díky nedostatku morfologických charakteristik neocenitelnými a to v oblasti ekologie, biologie a genetiky hub. V mé práci využívám jako molekulární marker ITS (internal transcribed spacer) region. ITS regiony jsou součástí rDNA, ale nejsou kódující, a proto je pravděpodobné, že se v nich během evoluce nahromadily změny a jedná se o velmi variabilní úseky DNA. Tento fakt je důvodem jejich hojného využití v taxonomických analýzách mnohých organismů. Výstupem mé práce je fylogenetický strom, který je vytvořen ze sekvencí ITS regionů vzorků entomopatogenních hub rodu Isaria získaných během monitoringu v letech 2013-2014 v České republice. Na jeho základě jsem došla ke zjištění druhového zastoupení hub rodu Isaria v České republice.
|
|
|
Entomopatogenní houba Isaria fumosorosea
OUŠKOVÁ, Šárka
Entomopatogenní houba Isaria fumosorosea patří mezi druhy entomopatogenních hub, které jsou využívané v biologické ochraně rostlin. Druh I. fumosorosea má široký hostitelský okruh hmyzu, u kterého je schopna vyvolat onemocnění. Nejčastěji infikuje skleníkové škůdce, zejména mšice, třásněnky a červce. I. fumosorosea je patogenem, který se zejména přirozeně vyskytuje v populacích molic, zejména molice skleníkové T. vaporariorum a molice bavlníkové B. tabaci. Bakalářská práce je zaměřena na podrobný popis houby I. fumosorosea a také charakteristiku dalších významných rodů entomopatogenních hub (Beauveria, Hirsutella, Metarhizium, Nomuraea, Paecilomyces, Lecanicillium) včetně detailního popisu vývojového cyklu entomopatogenních hub. V práci jsou podrobně popsány komerčně dostupné biopreparáty (PFR-97, PreFeRal? a PreFeRal, NoFly) koncipované na bázi této entomopatogenní houby, jejich výhody či nevýhody, účinnost a všeobecné uplatnění biopreparátů na evropském trhu.
|
|
|
Hodnocení účinnosti vybraných druhů entomopatogenních hub při samostatné aplikaci a aplikaci ve směsi více druhů
KRÁLOVEC, Jan
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním přirozené a záměrně indukované supresivity prostředí navozené aplikací u entomopatogenních hub Beauveria bassiana, Metarhizium anisopliae, Isaria fumosorosea a Lecanicillium muscarium. V testech byly hodnoceny jak in vitro parametry, tak účinnost v in vivo biotestech na hmyzím hostiteli larvě Tenebrio molitor. Druhy entomopatogenních hub byly aplikovány v suspenzích, jak jednotlivé kmeny tak i v kombinacích dvou kmenů. V in vitro podmínkách byly ověřovány možnosti objektivního hodnocení úrovně supresivity prostředí při použití test CFU (Colony Forming Units) na třech různých živných médiích (PDA, PDA + A , PDA + D), jako jeden z klíčových hodnotících parametrů. Dále byly hodnoceny testy klíčivosti podle GI (Germination Index), stanovení radiálního růstu (porovnání středových kultur) a interakce suspenzí kmenů na živných médiích PDA. V in vivo biotestech byly sledovány podle hodnotící stupnice FDI (Fungal development index) epizootie ze suspenzí těchto entomopatogenních hub na hmyzí larvě Tenebrio molitor, v konkurenčním testu kmenů. Vybrané larvy pokryté plně sporulujícím myceliem z epizootie byly dále vyhodnoceny v testu CFU. Výsledkem byly prosazující se kmen/y na larvě z aplikovaných suspenzí.
|
|
|
Synergismus entomopatogenních hlístic a entomopatogenních hub
ŠILLEROVÁ, Tereza
Cílem této diplomové práce je studium možného synergistického efektu zvolených druhů entomopatogenních hlístic (Steinernema arenarium, Steinernema feltiae) a entomopatogenních hub (Beauveria bassiana, Isaria fumosorosea, Lecanicillium lecanii), kdy je teoreticky možné předpokládat navýšení jejich účinnosti při společné introdukci do prostředí. Součástí diplomové práce je vytvoření jednotné laboratorní metodiky, kterou by bylo možné standardně využívat při studiu tohoto interakčního systému.
|
host ::
RSS.